Masarykův okruh - historie
.
Málokdo z dnešních "Lískováků" ví, že Masarykův okruh dříve vedl přes Nový Lískovec, proto jsem se rozhodl napsat něco o jeho historii.
.
Kořeny tradice motorového sportu v Brně se nachází nepříliš daleko od počátků našeho motorismu vůbec. Již v roce 1906 - dva roky po založení  Mezinárodní motocyklové federace v Pacově a čtyři roky od založení Mezinárodní automobilové federace byla v Brně časová kontrola automobilové soutěže Wien - Berlin. Ve dvacátých letech už byl motorismus v plném rozvoji a jeho středem bylo právě Brno. Sem patří "Brněnský kilometr" v roce 1923, závod Brno - Soběšice se svým prvním ročníkem 1924 i "Brněnská mezinárodní výstava automobilů" v roce 1925. Zejména v šesti závodech do vrchu na trati Brno - Soběšice vznikaly základy tehdy  největšího automobilového závodu u nás - Velké ceny Československa. Na sklonku dvacátých let se počaly závody do vrchu nahrazovat tehdy zajímavější novinkou - závody na okruhu. Zprvu nebylo snadné nalézt vhodnou trať pak bylo obtížné ji upravit a prosadit pro mezinárodní automobilový závod na okruhu, prvotní toho druhu a rozsahu u nás. Díky obrovskému úsilí moravských motoristů, kteří dovedli pro myšlenku získat celou veřejnost, se to podařilo. První ročník mezinárodního závodu automobilů se jel v Brně pod názvem "Masarykův okruh" na podzim roku 1930. 

1. Závodní trať v letech 1930-37 délka kola 29,147 km.
2. Závodní trať v letech 1949-63 délka kola 17,801 km.
3. Závodní trať v letech 1964-82 délka kola 13,941 km.
..
Trať mezi Brnem - Kohoutovicemi - Žebětínem - Ostrovačicemi a Bosonohy  měřila 29,147 km. Stala se dějištěm závodu, na který se zakrátko každoročně těšívali nejen diváci z celé republiky a okolních států, ale i jezdci z celé Evropy. Zejména zatáčka v Pisárkách, průjezd Kohoutovicemi, zatáčky za Žebětínem, ostrovačické serpentiny, vlásnička v Osstrovačicích a rovinka k vodojemu pod Kývalkou se staly trvalými pojmy v ústním podání statisíců diváků i v písemných reportážích ve všech velkých automobilových časopisech v Evropě. Léta 1930-37 přivedla na brněnskou trať nejlepší mezinárodní konkurenci a bylo jen několik málo evropských automobilových jezdců, kteří se na závod do Brna nedostali, zato zde byli zastoupeni dost početně jezdci zámořští. Současně s VC Československa se jezdil na kratší vzdálenost závod vozů nižšího obsahu, od roku 1937 pojmenovaný Závod o cenu města Brna. Pověst VC neohrozila ani druhá světová válka se svými šesti lety, kdy automobily musely sloužit jinde než sportu. Vynikající jméno závodu, vzpomínky na záludnost tratě, která již tehdy byla pokládána za jednu z nejtěžších v Evropě, a chuť všeho si to znovu vyzkoušet přivedly v roce 1949 i na zkrácenou a nově upravenou tra´t půl stovky závodníků z celé Evropy. Byl obrácen směr jízdy a také upraven povrch trati.25. září roku 1949 se sešel rekordní počet diváků - 380 tisíc. V roce 1950 se na trati VC Československa jela opět novinka v automobilovém sportu u nás - vytrvalostní dvanáctihodinový závod cestovních a sportovních automobilů. Mezi tím na trati zdomácněli motocyklisté. Začali se svou Velkou cenou Československa  v záři v roce 1950. Čtrnáct ročníků motocyklové VC Československa - Závodu družby národů od roku 150 do 1963 a v roce 1964 na nově zkrácené trati bylo pro naši motoristickou sportovní veřejnost seznámením téměř se všemi jezdci, kteří později sehrávali významné úlohy v mistrovství světa. Třetí podoba trati Velké ceny Československa okruh 13,941 km - byla novou kapitolou. 
..
Okruh se vracel ke své automobilové slávě a vyšvihl se mezi klasické tratě a závody MS motocyklů (1965). Závody automobilů formule Junior, a formule 3. Ukázalo se však, že automobily potřebují svůj vlastní termín, nikoliv stát ve stínu motocyklů. Na MS motocyklů byl upraven povrch trati - opět byla zařazena mezi nejtěžší (22 zatáček vpravo, 18 vlevo, 171 m. výškový rozdíl).  Rok 1967 se v historii brněnské tratě objevuje jako mezinárodně rozšířený vytrvalostní závod cestovních a sportovních automobilů na šest hodin a závodních automobilů F3 na 12 kol. Trať byla zařazena do Evropského poháru FIA cestovních a sportovních automobilů. Poslední závod v NL se jel v někdy v polovině sedmdesátých let. V té době byla trať už potřetí zregulována a místo úseku přes Nový Lískovec, hned za prostorem startu a cíle se stáčela do Kohoutovic (Chironova ul). Brněnští organizátoři nebyli už dále schopni držet krok se stále přísnějšími bezpečnostními požadavky FIM. Nová etapa byla zahájena v roce 1987 postavením Nového Masarykova okruhu (viz odkazy).

Prostor startu a cíle druhá polovina 70. let

Prostor startu a cíle (2004)

Jako součást článku jsem přidal klikací mapu - klikáním na jednotlivé vlaječky otevřete fotografie z ledna 2005. Ty samé fotky si můžete prohlídnout v galerii.

 

.
ODKAZY
.
Nahrávka z Pořadu "Velká cena Československa" podtitul "Stalo se před 40 lety". http://design.radio.cz/cz/clanek/4982 
Historie Masarykova okruhu: 
.
http://www.automotodrombrno.cz/default.asp?nav=okruh&m1=4&m2=1&hs=txt&id=33&ln=0
http://automotodrombrno.internetpr.cz/archiv/c2/historie.asp
http://www.ikoktejl.cz/magaziny/koktejl/MKstyl/koktejl_209.html
.
ZDROJE
.
Brněnská přehrada, Velká cena ČSSR. PRAHA, Kartografické nakladatelství,  1968